hlavní-stránka › Umělci › mike-oldfield
Mike Oldfield
*15.May 1953, Reading, Berkshire, England
Michael Gordon Oldfield pochází z hudební rodiny. Jeho otec Raymond (byl doktor) hrál na kytaru, kterou získal za služby královskému letectvu za druhé světové války v Egyptě. Mike si pamatuje, jak otec hrál každý rok na štědrý den jedinou píseň, kterou znal, "Danny Boy". Starší bratr Terry později skládal hudbu k filmům a sestra Sally je profesionální zpěvačka. Když bylo Miku 13 let, odstěhovala se jeho rodina do Romfordu v Essexu. Roku 1967 odešel ze školy, aby se sestrou založil duo Sallyangie a v roce 1968 vydal album "Children of the Sun". Ovšem za rok se Sallyangie rozpadlo a Mike se vrátil zpět k rockové hudbě. Založil nedlouho trvající skupinu Barefeet a v letech 1970-71 se přidal jako baskytarista ke Kevinu Ayersovi a skupině The Whole World. Později se dostal díky své dovednosti až na místo hlavního kytaristy a získal si pověst skvělého muzikanta.
Během této doby začal Mike sám pracovat na 50ti minutové skladbě se kterou později obešel všechny známé vydavatelské firmy, aby mu všude řekli, že jeho nahrávka je neprodejná. Nakonec uspěl až ve firmě Virgin Records kde jeho nahrávku vydali jako jejich vůbec první album. Mike samozřejmě musel ve studiu vše ještě znovu nahrát a namixovat, aby tak vznikly slavné Tubular Bells `73 s neuvěřitelným úspěchem u lidí i kritiků. Úryvek tohoto alba byl použit i ve filmu Vymítač Ďábla (The Exorcist). Tubular Bells se vyznačují hlavně tím, jaké množství různých nástrojů je smícháno do jednoho melodického a kompaktního celku. Mike hrál na všechny nástroje kromě flétny a bicích.
Další alba následovala v rychlém sledu. Hergest Ridge `74. Toto album je už klasicky rozděleno do dvou dvacetiminutových částí. První část je laděna do smutného, ale přitom nádherného tónu. Ústřední melodie je opravdu vynikající. Mike dokázal znovu dokonale zkomponovat obrovské množství nástrojů s ženským a smíšeným sborem.
Orchestral Tubular Bells `75 jsou Tubular Bells kompletně nahrané královským filharmonickým orchestrem.
Ommadawn `75. Skvělé melodie čerpající ze středověkých námětů navozují opravdu historickou atmosféru ( africké bubny a keltské dudy). Perfektní oddechové album. Obsahuje také bonusovou skladbu, v níž zpívá dětský sbor. Je to vynikající tečka celého alba.
Mike vydává čtyřalbum Boxed `76 zahrnující veškerou jeho předchozí práci a vedle toho tráví tři roky přípravou dosud nejsilnějšího projektu Incantations `78. Toto gigantické 78 minutové dvojalbum je něco výjimečného v Oldfieldově tvorbě. Čtyři 20ti minutové části navozují velice zvláštní atmosféru.
Následovalo vůbec první turné ve společnosti 50ti hudebníků včetně houslistů a pěveckého sboru. Hudba z představení pak dala vznik živému dvojalbu Exposed `79.
Platinum `79 Tímto albem Mike poprvé mění styl. Úvodní instrumentální skladba Platinum má vynikající kompoziční složení, avšak úplně nové a neohrané originální melodie ukazují, jak chce Mike pokračovat ve své další tvorbě. Album je odlehčenější než alba předchozí. Poprvé spolupracuje s více lidmi. Mike hraje na svoje klasické nástroje, jako jsou kytary, syntezátory atd..., ale na ostatní hrají jeho hosté. Zpěv obstarává smíšený sbor, Mike a Wendy Roberts, se kterou Oldfield spolupracuje i na dalších následujících albech svého nového směru.
Na propagaci alba Platinum byla založena koncertní skupina Oldfield Music (červen `80). Následovalo rozsáhlé turné po Evropě a objevilo se album QE2 `80, které okamžitě získalo zlatou desku. Mimochodem světový prodej alba Tubular Bells dosáhl v roce 1981 10 milionů kusů a Oldfieldovi byla udělena cena "The Freedom Of The City Of London" jako uznání za prodej na export a za charitativní činnost. Byl také poctěn uvedením v publikaci Who`s Who jako jediný rockový hudebník kromě McCartneyho. Jinak QE2 je pohodové album obsahující pár známých hitů jako Arrival nebo Mirage. Prostě klasika.
Five Miles Out `82. Zahajující instrumentální skladba Taurus 2 patří vůbec k nejlepším věcem, které Mike napsal. Její druhá část je výrazně ovlivněna skotskou hudbou (např. kytara, která je k nerozeznání od dud). Druhá část alba je složena převážně ze zajímavých písniček rozličných žánrů.
Crises `83 Písničky Moonlight Shadow a Shadow on the Wall zná určitě každý. Jsou to jedny z mála Oldfieldových věcí, které se hrají běžně na komerčních rádiích. Spíše to byly hity diskoték 80. let a od té doby se ujaly jako všeobecně uznávané komerční skladby. Crises je první Oldfieldovo album, které vyšlo původně na CD disku. Úvodní instrumentální skladba, v níž Mike sám zpívá, jenom ukazuje, že Oldfield jako skladatel nemá konkurenci. Následuje Moonlight Shadow (zpěv: Maggie Reilly), In High Places (zpěv: Jon Anderson), Foreign Affair a Taurus III.
Discovery `84. Toto album znovu obsahuje mnoho písniček a hitů, ale závěrečná skladba The Lake napovídá, že se Mike zase vrací ke starému dobrému instrumentalismu.
A máme tu jednu zajímavost. Mike složil hudbu k filmu Vražedná Pole (The Killing Fields `84) a není to vůbec špatné. Dokonce i kritika přijala toto album kladně.
Dva roky po vydání výběrového dvojalba The Complete `95 obsahujícího dříve neuvedené singly, vychází neuvěřitelně špatná deska Islands `87. Její první část, instrumentální Wind Chimes I & II, zní ještě dobře, ale následující skladby jsou opravdu velice průměrné až podprůměrné. Hlavně ta píseň s Bonnie Taylor (zpěv je příšerný). Mike chce asi zapůsobit na větší okruh posluchačů.
Earth moving `89 Toto album neobsahuje jedinou instrumentální skladbu a mohlo by se zdát, že bude tak špatné jako Islands, ale není tomu tak. Mike sestoupil na úroveň, ve které si udržuje svůj osobitý styl a zároveň může oslovit více posluchačů. Prostě chtěl, aby si jeho desku koupili i lidé, kteří raději poslouchají líbivou melodickou hudbu než kompozičně náročné instrumentální skladby. Mimochodem zpívá zde také jeho (doufám) oblíbená Maggie Reilly.
A je to tady, v roce 1990 vychází Amarok, jedinečné a skvělé album. Vyšlo pouze na CD! Jiný nosič totiž nemá potřebné technické parametry, aby mohl nést tuto 60ti minutovou bombu. Jde o kompletně digitálně namixovaný produkt. Mike sám nahrál a nasamploval všechny potřebné nástroje a zvuky. Výsledek zmixoval do konečné podoby. A pozor na obalu CD je upozornění, že tato nahrávka může být nebezpečná pro slabší povahy nebo osoby se sluchovými potížemi :-). Amarok se stal kultovní záležitostí jako Tubular Bells.
Heaven`s Open `91 je zase o něčem jiném. Obsahuje pět zajímavých písniček a jednu instrumentální skladbu, ale nikterak výraznou.
Tubular Bells II `92 jsou ve světě uznávány jako kvalitní, moderní, elektronická a samplovaná hudba. Jedná se o kompromis mezi komercí a originalitou. Jsou plné klasických melodií a už ozkoušených kompozičních postupů. Zkrátka je to líbivé s trochu komerčním nádechem. Tubular Bells II jsou opravdu klasika 20. století a každý by měl alespoň vědět, o co se jedná. To si určitě Mike Oldfield zaslouží.
Elements `93 je čtyř cédéčkový výběr skladeb a singlů od roku 1973.
Songs of Distant Earth `94. Tentokrát zkusil čtyřicetiletý Mike zase něco jiného: sci-fi námět A. C. Clarka, kterému toto CD věnoval. Je to úplně jiná hudba, nejblíže stylem jí může být asi Enigma.
Voyager `96 . Mike zkusil složit něco na způsob keltských motivů a podařilo se mu to více než dobře. Je to jedno z jeho nejlepších alb, i když je úplně jiné než všechny předchozí. Hlavně 12ti minutová poslední skladba je bezkonkurenční.
The Essential `97 je další z řady výběrů, ale obsahuje i ukázku z připravovaného alba Tubular Bells III.
Tubular Bells III `98 je velice zvláštní album, nachází se na něm nové skladby, při jejichž poslechu si budete říkat, že už jste je někdy slyšeli. A je to tak, nevím jak to říct, ale Mike upravil některé své skladby do téměř nerozeznatelné podoby. Ze začátku mě album příliš neoslnilo, ale čím častěji ho poslouchám tím se zdá lepší.
DISKOGRAFIE
1973 Tubular Bells I
Říká se, že se jedná snad o první (povedenější) EM album vůbec
telotone (9)
| 2005
Zde primo plati zname rceni "Kdo neslysel, nepochopi". Jak popsat toto album, ci vetsinu kompozic Mika Oldfielda? Velmi tezko, o to vice doporucuji poslech alba. Protoze se jedna o instrumentalni kompozici, vyhradte si cas cca jedne hodiny - vyplati se. Bud Vas album zaujme (a tim kouzlu Oldfielda propadnete), ci nikoli (ale budete vedet, ze Vam nezustala jedna z prelomovych desek skryta). Na zaver dulezite sdeleni pro zarite fanousky ciste elektroniky: jsou tam v prevaze kytary!
Petr (9)
| 2009
Srdeční záležitost, dokonale prokomponovaná a geniálně zahraná.
Jenom to tedy není vůbec EM, naprostá většina nástrojů je akustická a neobjevuje se zde jediný syntetizátor, maximálně elektronické varhany různých výrobců...
Ydiot.com / Honza Flaška (10)
| 2009
1975 Ommadawn
Asi nejlepší album (ono mi přijdou skoro všechny dobré ;-))
Gorole (10)
| 2008
1978 Incantations
Pro normálního posluchače velice těžká věc...pro zvukového labužníka velice chutný kousek...pro Mikova fanouška esenciální záležitost. Já osobně řadím k nejlepším Mikovým albům vůbec. Po doposlouchání celého alba si člověk připadá opravdu jak "zakletý"...v dobrém slova smyslu :-)
Vítek (9)
| 2009
1979 Platinum
Tak to hle album můžu. Neotřelé kytarové hrátky, hravě podané.
telotone (8)
| 2005
Vyborne album, zejmena prvni ctyri instrumentalni casti. Doporucuji Vam, si sehnat live verzi prvnich casti, pro mne jeste lepsi verze nez originalni verze tohoto alba. Oldfield opet rozehrava aranzma nekolika motivu, ktere v necekanych chvilich meni, promenuje, aby se k nim opet po nejake dobe vratil v jinych melodickych variacich. Prijemne, pro mne az uklidnujici album.
Petr (8)
| 2009
1980 QE2
Optimistické, jemné, melodické i rytmické. Prostě fajn.
telotone (8)
| 2005
Královna Alžběta 2 - moc pěkné a poslouchatelné album i pro normální smrtelníky. Conflict je luxusní Oldfieldovský kousek. Sheba mě neustále dostává vymyšlenými slovami, které si prozpěvuji s písní. Okouzlující Molly.
Eva Shee (9)
| 2009
1982 Five Miles Out
není co dodat
Petr Gregor (10)
| 2009
1983 Crises
Srdeční záležitost díky první skladbě. Úvodní skladba Crises je lahůdka v Mikově podání, maximálně si jí užívám už 25 let. Divák a věž, čekají hodinu po hodině.....
Taurus 3 - taky vymakaný.
Eva Shee (9)
| 2009
1987 Islands
Tak na tomhle jsem vyrůstala. A poslouchám to doteď... lol Bezva!
Bára (9)
| 2005
Prvni instrumentalni cast patri k vrcholum skladatelovy tvorby. K celemu albu vcetne zpivanych skladeb vyslo video, nyni konecne k sehnani jen jako bonus na DVD troj-albove edice The Elements. Velmi doporucuji si sehnat a nejlepe si primo original koupit. Opet prelomove album v kariere skladatele. Zde dokonce uznavam takrka vsechny zpivane skladby, coz u jinych alb pro mne neni zvykem. Je zde zastoupen i zpev Jona Andersova (Yes, Kitaro, Vangelis).
Petr (9)
| 2009
1990 Amarok
Ne pro každého. Pro mne velmi dobré libí se mi tam různé přechody a změna stylu. A jak tvrdí album nebezpečné pro zdraví pro nachluchlé blbečky:-D.
Kjuba (9)
| 2005
Pro kompozičně laděné labužníky vítaný pamlsek.
telotone (9)
| 2005
Muj absolutni vrchol tvorby m. Oldfielda. Nic na tom nemeni, ze se jedna o slataninu ruznych hudebnich motivu, ktere si mistr ukladal do supliku a pote halabala (pozor, zjistite po nekolika prehranich ze je vse peclive sestaveno!) na Vas vypusti. Uzasne nepopsatelne album, povinnost pro posluchace, ktere nudi monotonnost moderni hudebni produkce. Jedine srovnani mam s podobne "vysinutymi" alby skupiny Mr.Bungle (Mike Patton).
Petr (10)
| 2009
Za devatenáct let od doby, co tohle album vzniklo, jsem neslyšel nic lepšího. A že poslouchám hodně...
Ydiot.com / Honza Flaška (10)
| 2009
Zajímavé album, napoprvé jsem byl velmi mile překvapen.
Ivan (7)
| 2010
Mega úlet! Takovou parádičku ještě nikdy nikdo neudělal. Luxus!
Eva Shee (10)
| 2010
1991 Heaven`s Open
Čistý a živý rock v podání kytar M. Oldfielda. Závěrečná téměř dvacetiminutová skladba je poněkud experimentální.
Laoc (6)
| 2005
1992 Tubular Bells II
Když něco sypalo, tak proč si nevydělat na jméně a nevyždímat ještě něco.
telotone (8)
| 2005
Moje první zkušenost s Oldfieldem. Absolutně mě dostalo. Podobnost s 1 je jasná, ale je to úplně něco jiného a skvělého. I kdyby se všechno podobalo TB1, je to pouze podoba, ale je to něco jiného. (Jestli to sype, Mika rozhodně nezajímalo - stačí si přečíst jeho knihu )
Eva Shee (10)
| 2009
Jina, nasledna verze TB 1. Urcite stoji za poslech, pro nektere posluchace muze byt TB 2 lepsi nez prvni mistrovo album. Zde opet doporucuji si sehnat live DVD verzi celeho alba (vysilala dokonce v devadesatych letech i Ceska televize). Uchvatne, kolik nastroju je do kompozice vlozeno, dalsi dukaz Odfieldovy geniality.
Petr (9)
| 2009
1993 Elements - The Best Of /4CD
Kompilace nejlepších skladeb M. Oldfielda do roku 1992 vyšla ve verzi s jedním nebo čtyřmi CD.
Laoc (8)
| 2005
1994 The Songs Of Distant Earth
Jedno z dalších méně kytarových a konečně zase syntetických alb. Ústředním tématem je let do vesmíru.
telotone (8)
| 2005
Oldfieldova elektronická pocta Arthuru C. Clarkovi.
Laoc (7)
| 2005
Po prvnim poslechu jsem si rekl: "A hele Enigma"! ale po druhem poslechu mam z tohoto zanru hudby ve sve diskografii jen toto album. Perfektni, uzasne, bez chybicky. Tento styl rytmu obycejne nemusim, ale koupe originalu byla z duvodu kvality aranzma skladeb povinnost. Vecer, 2 svicky, sklenka vina v ruce a rozjimani - tak k tomu se toto album hodi perfektne
Petr (8)
| 2009
Po prvnim poslechu jsem si rekl: "A hele Enigma"! ale po druhem poslechu mam z tohoto zanru hudby ve sve diskografii jen toto album. Perfektni, uzasne, bez chybicky. Tento styl rytmu obycejne nemusim, ale koupe originalu byla z duvodu kvality aranzma skladeb povinnost. Vecer, 2 svicky, sklenka vina v ruce a rozjimani - tak k tomu se toto album hodi perfektne
Petr (8)
| 2009
1996 The Voyager
Vyladěné, rozjímavé,(nejen)pomalé skladby s keltským akcentem.
telotone (8)
| 2005
1998 Tubular Bells III
Pokračování úspěšných alb je prohnile kořistnické, ale Mike přitom odvádí dobrou práci, tak proč ho za to kárat.
telotone (8)
| 2005
Jakýkoli kritik, který se jakkoli chce k tomuto vyjadřovat, nechť nic nepíše. Už jeho Incantations byla skladba stvořená ze Světla, pro materiálně zaměřeného člověka do hloubky neslyšitelná a ne do konce pochopitelná. Ve zvuku třetích Zvonů Mike otevřeně říká, odkud bere inspiraci a kdo jsme, závěr obsahuje nejsilnější koncetraci energie ze všech jeho alb. Nutno vidět živě - kdo nebyl v Londýně, může částečně pocítit ze záznamu koncertu.
Zdeněk (10)
| 2009
Nádherné hravé album, které má svůj vrchol ve skladbě The Top Of The Morning a v Moonwatch a samozřejmě ve Far Above The Clouds. Celou řadovkou prochází melodická preludia, která mě dostávají ve svých špičkách skutečně do světla.
Ivan (7)
| 2010
1999 The Millenium Bell
Nové milénium přichází, a tak by bylo patřičné vydat nějaké to album a třeba se i trochu sklouznout se všeobecnou euforií očekávání něčeho zcela nového a rokem 2000 respektive 2001 zcela ohraničeném. Mike upustil od kytar a složitých kompozicí a by se vydal cestou protáhlejších stringů, jednoduchých melodií, romantických sekvencí, velikášských sborů, působivých bubnů. Sbor a různé barvy a výšky lidského hlasu zde hrají dominantní roli. Album není nijak žánrově vymezeno. "The Doge's Palace" je toho příkladem. Do jakoby arpegujících houslí se přidává lehká melodie a vše je nanášeno na popový rytmus, aby se tak vytvořilo vhodné prostředí pro dialog sboristy a sboru. Album působí ukliďnujícím dojmem a přenos emocí je podaný většinou decentně oproti prvoplánovým popovým lovesingrům s kytárkou a podmanivým hlasem.
telotone (8)
| 2005
2002 Tres Lunas
Album v moderním stylu kombinuje elektroniku a pop se zajímavě zpracovanými vokály. Obsahuje komerčně úspěšnou písni To Be Free. Na CD se nachází také počítačová hra navrhnutá Oldfieldem.
Laoc (7)
| 2005
2003 Tubular Bells 2003
Taky trochu zklouzává do popu, ale poslouchat se to dá. Oldfield je Oldfield.... lol
Bára (7)
| 2005
2007 Music Of The Spheres
LUXUS! Jedničkou je pro mě Aurora, album je povedené, podoba - nepodoba není to stejné, je to jiné.
Eva Shee (10)
| 2009
Mike, Mike, takhle okatě se vykrást a nenazvat to aspoň "Orchestral Tubular Bells IV"...no, zanechám vtipkování a můžu konstatovat, že i přes velikou podobnost ústředního tématu s TB se jedná o starého dobrého čistě instrumentálního Mika, kterého já mám nejradši. A Karl Jenkins, který stojí za převedením Mikových motivů do orchestrální podoby, je semtam hodně slyšet, což mu v konečném důsledku nemám za zlé, jelikož jeho projekt Adiemus já také rád.
Vítek (7)
| 2009
Naprostá bomba, ale kdo nezná jeho celé dílo, uslyší pouze zlomek a nepochopí podstatu.
Zdeněk (10)
| 2009
DISKUZE
Diskuze obsahuje 0 příspěvků
Vložit příspěvek: