hlavní-stránka › Články › jak-postavit-vlastni-syntezator

Jak postavit vlastní syntezátor

Obecné rady do začátku

Nejjednodušší možnou cestou jak dnes postavit syntezátor, je si jej naprogramovat v nějakém vyšším programovacím jazyku jako je rodina jazyků C, Java nebo třeba v akademicky oblíbeném programu Matlab, který má řadu komplexních úkonů již naprogramovaných. Takový program, kromě stráveného času nic nestojí, chyby se odstraňují přepsáním řádku a aplikace dosahuje vysoké efektivity. Tímto směrem se vývoj bude bohužel/bohudík ubírat a hmatatelné železo bude používáno již jen jako programovatelný ovladač. Další možností je zůstat sice u digitálního řešení, použít však k tomu ale vyhrazený mikroprocesor se všemi dalšími podpůrnými obvody. Zde ztrácíme oproti počítači významnou výhodu absence další elektroniky. Toto řešení je však stále rychlejší než univerzální procesor PCčka a je odolnější vůči nevyzpytatelným vrtochům trojkombinace: operační systém, ovladače a software.

Stále jsou však mezi námi lidé, ať už historičtí nadšenci, kutilové či pravověrní analogfilové, kteří upřednostňují interakci se skutečným fyzickým nástrojem, který je i kolikrát mistrným řemeslným kouskem a chloubou pokojíku.

Jelikož jsem kombinací všech zmiňovaných vymírajících entit, rozhodl jsem se pro stavbu ryze analogového zařízení inspirovaného prvními modulárními syntezátory. Tento článek by měl být souhrnem rad a zkušeností, které jsem při jeho stavbě kolikrát i draze posbíral a měl by se stát rozcestníkem na podrobné návody na zahraničních serverech.

V úvodu bych měl zmínit, že stavbou syntezátoru vlastními silami peníze neušetříte. Už dávno pryč jsou doby, kdy se bastleřina vyplatila. Firmy kupují součástky ve velkém a řadu monotónních procesů mají zautomatizovaných. Stavba syntezátoru je věcí hlubokého zapálení, obdivu a radosti z odvedené práce.

Stavba syntezátoru se dá pojmout několika přístupy. Pokud nemáte větší elektronické zkušenosti, doporučuji začít jednoduchými tónovými generátory na principu astabilních obvodů. K tomu doporučuji sérii publikaci Jana Hájka zabývající se univerzálním časovacím obvodem 555.

Pokud jsou vaše ambice vyšší a máte v úmyslu vytvořit svébytný hudební nástroj, potom pokračujte ve čtení, protože tento článek je právě pro vás.

Na zahraničních serverech existuje obrovské množství webů zabývající se syntezátory a jejích konstrukcí:

• Yusynth
• Synthesizer DIY pages of René Schmitz
• Advanced Synthesizer Circuits
• Synthesizers.com tutorials
• Sequence 15

I když je možné vydat se cestou navržení všech obvodů svépomocí od úplné píky, stejně se dostanete do stavu, kdy budete hledat radu na svůj problém na webu. Proč znovu vymýšlet něco, co bylo již velmi dobře vyřešeno.

Pro začátek tedy doporučuji zvolit si nějaký jednoduchý projekt. Spíše než kombinování všemožných schémat z různých webů je lepší najít si jedny stránky, které vás provedou stavbou celého syntezátoru. Takovými skvělými stránkami jsou třeba Yusynth, a věnuje se jim celý další článek: Stavíme si syntezátor dle Yvese Ussona.

Ač je takový návod poměrně podrobný a názorný, vyžaduje přesto alespoň částečnou orientaci v elektronice. Pokud jde všechno hladce, snadno si zhotovíte celý modul, aniž byste věděli, jak funguje. Horší je, když se něco pokazí, a to se začátečníkovi stane o to pravděpodobněji. Můžete mít pokažený tišťák, zkrat v obvodu, studený spoj, špatně orientovaný integrovaný obvod. Malá chyba může způsobit spoustu dalších už i větších chyb jako zničený elektrolytický kondenzátor nebo integráč. Následuje zdlouhavá systematická práce vyhledávání problému, kde se znalost zapojení a praxe v elektronice vyvažuje zlatem. Tady se pak hodí již i nestandardní vybavení jako je dobrý voltmetr, osciloskop a další. Zkrátka ať už znalost elektroniky či hudební teorie vám výrazně ulehčí práci a zapříčiní se, že dílo nevzdáte uprostřed vzniklých problémů. Musím vás uchlácholit, že před stavbou moduláru jsem měl jen minimální praktické elektronické zkušenosti. Stálo mě to nemalé úsilí, ale nakonec jsem se vše potřebné doučil a o to větší to pro mě mělo přínos.

Pro začátek je dobré znát teorii zvukové syntézy. Pak si projděte schémata, abyste zhruba tušili, jak obvod pracuje. Dále zkoumejte již jednotlivé součástky a zamyslete se, proč je tam použit právě tento typ namísto jiného. Leckterá schémata jsou již poměrně stará navíc americká nebo japonská, a některé součástky už prostě neseženete. Budete tedy muset najít rovnocennou náhradu nebo nějaké kompromisní řešení. Ze zkušeností vím, že se podaří nalézt součástku novou, která bude mít vlastnosti ještě lepší, než ta původní. Prodejce vám většinou tuto informaci poskytne na svých stránkách.

Pro pochopení schématu je dobré si jej vymodelovat některým simulačním programem. Já osobně jsem používal Orcad PSpice, který je z celého Orcadovského obstarožního balíku sice nejpovedenější, stále však trpí některými nectnostmi svých kolegů jako: neintuitivnost, krkolomnost a neprůhlednost. Simulace každého obvodu není zcela nezbytná, a je mi jasné, že ne každý má k takovému programu přístup. Velmi ji však oceníte při odhalování problémů a porozumění jeho přesné funkčnosti.

▉ Telotone | 28/08/2009

DISKUZE

Diskuze obsahuje 3 příspěvků

Vložit příspěvek: