hlavní-stránka › Články › ceska-elektronicka-scena
Česká elektronická scéna
80. - 90. léta
S českou elektronickou hudbou to nevypadá nijak růžově. Díky porevolučnímu otevření trhu se k nám sice dostala západní kultura, jenže s křížkem po funuse. Prošvihli jsme nejdůležitějších 20 let vývoje elektronické hudby. Následkem je, že podstatná část elektronické hudební kultury si u nás nikdy nenašla fanoušky, s výjimkou fenomenálně známé trojice Jarre, Oldfield, Vangelis která se naštěstí dokáže usadit všude. Tahle hudba tu byla velkou neznámou a bohužel to tak víceméně přetrvává dodnes. A kde není zájem, tam se ani nikdo nesnaží něco vytvořit.
Jan Hammer
Jan Hammer je český hudební fenomén, který u nás nemá obdoby. Ovšem "český" v uvozovkách, přeci jen tu o něm nebylo dlouho slyšet a ani dnes tu jeho popularita není valná. Naštěstí nedělal muziku pro české publikum, jinak by zůstal u jazzu. Ačkoli jeho tvorba mi ne zcela sedí (je to takový elektronický popík, a kromě toho Jan se netají svými jazzovými kořeny, které jsou mi ovšem cizí, viz album "Drive"), nelze ho opomenout, vystupovat jako první se syntezátorem přes rameno jako s kytarou chtělo určitě notnou dávku invence a odvahy. Všeobecně známé skladby jako "Crocket's Theme" se staly klasikou. Odkaz na homepage najdete v KLEM EM megalinks.
Další autoři jsou už tak trochu mimo mísu, ale připomeneme si je:
Olympic
1979 Prázdniny na Zemi
Olympic je sice stylově o něčem jiném, ale vzpomeňme mé oblíbené Floydovské "Prázdniny na zemi"; to by bez syntezátorů nebylo. Jen díky syntezátorům zní úvodní skladby tak drsně a studeně. Na tehdejší dobu odvážný počin.
Michal David
První kdo se ukázal v televizi se syntezátorem, jinak no comment.
Karel Svoboda
Hudební génius Karel Svoboda zanechal nepřehlédnutelný otisk i na poli elektronické hudby, když v 80. letech vytvořil hudbu k několika televizním seriálům. Patrně nejznámnější jsou dnes již kultovní "Návštěvníci".
1984 Návštěvníci, Létající Čestmír
- Corridors of Time [7:09]
- Essence & the Ancients [7:21]
- Angels, Bells & Pastorale [8:20]
- Escalator [3:28]
- Voices [5:03]
- Urban Portraits [2:53]
- The Ride [4:50]
Když byl roku 1983 poprvé vysílán televizní seriál "Návštěvníci", byl to opravdový svátek; v té době nebylo nic podobného k vidění. Mě osobně tehdy nejvíc uchvátila sci-fi zápletka, která je velmi chytře vymyšlená a po pravdě dodnes nevím o jiném filmu nebo seriálu, který by řešil podobné otázky stejně seriózní formou. Po letech ho sice vnímám trochu jinak, hlavní zápletka je v podstatě komediální a vyúsťuje v řadu absurdních situací, ale stále zůstává mistrovská směsice sci-fi, komedie a dramatu.
Už v úvodních titulcích mě pak zaujala skvělá elektronická hudba. "Návštěvníci" nabízeli zajímavou možnost vytvořit futuristickou hudbu přinejmenším pro část seriálu odehrávající se v budoucnosti. Tuto výzvu proměnil Karel Svoboda v hudební klenot, který na naší hudební scéně nemá obdobu - velkou zásluhu na tom má právě použití syntezátorů, které v té době u nás prakticky nebyly slyšet, ale pro "hudbu budoucnosti" jsou naprosto perfektní.
Hudba vydaná na desce je bohužel jen zlomkem hudby v seriálu. Je škoda, že nevyšla na samostatném LP, ale zároveň s hudbou ze seriálu "Létající Čestmír", která je sice taky zajímavá, ale logicky omezila "Návštěvníky" na jednu stranu desky, takže nezbývá než si o některých skvělých hudebních variacích ze seriálu jen nechat zdát.
Co se týče názvu ElektroVox, dodnes se tak jmenuje studio Karla Svobody v Jevanech; dříve byl tento název používán pro studiovou kapelu velmi různorodého složení. Poznámka o skupině Pražský výběr je v této souvislosti poměrně namístě, protože někteří její členové byli ve své době studiovými hráči ElektroVoxu a mají prsty i v hudbě k seriálu "Návštěvníci".
Máma Bubo
Je přímo tragické že to nejzajímavější, co mohlo na domácí scéně v 80. letech vzniknout, bylo vysunuto z veřejného života do role samizdatu. Na stránkách Music Serveru je k mání další recenze "Planety Haj", ne tak zaujatá uchem elektroniky milovného posluchače.
1985 Planeta Haj
Nahrávka samotná není moc vychytaná, přece jen byla nahraná na koleně někde ve stodole, ale přesto jsou tam docela zajímavé instrumentální pasáže. Moje oblíbené skladby jsou Kraftwerkovské "Co to má být" a "Leben und Verzeihung", která jediná zní odlišně od jinak příliš rytmického alba. Zpěv mi zní spíš parodicky a většinou mě rozesměje (ale pochybuji že to byl záměr autorů :O). Konečně v Anne records jsou ke stažení ukázky, bohužel však z nejhorších skladeb na albu. Nahrávka je hudebně zajímavá, minimalistická, ale dost jednoduchá a ne moc kvalitně nahraná takže jako celek zní příliš pitomně. Nezbývá než litovat že tihle chlapi nedostali šanci nahrát něco kvalitního ve studiu. To by býval mohl být opravdový skvost.
Oceán
Depeche Mode v českém kabátě. Ovšem členové obsluhující elektroniku (Dušan Vozáry, Petr Kučera) ještě něco dokážou, až budou mít volnou ruku.
N-Sonic
N-Sonic je původně porevolučním dítětem Jiřího Vatky a Michala Jiráka; patrně se ale nesetkal s příliš velkým ohlasem. Po 10 letech nečinnosti se Jiří Vatka rozhodl znovu vstoupit do téže vody, tentokrát s indivuduálním pojetím a značně odlišným repertoárem.
1992 Pictures
Petr Kučera
1993 Eniel
"Eniel" považuji za nejlepší ryze domácí produkt v této oblasti. Album je krátké, ale velmi kompaktní a koncentrované. V podstatě jde o několik melodických motivů, které se v různých aranžích proplétají celým albem. Po zvukové stránce je to nejpropracovanější česká nahrávka jakou jsem kdy slyšel. Bohužel žádný jeho další projekt mě už tak nepřesvědčil a je docela mrzuté, že po tak vymakaném melodickém meisterstucku přišel Petr s něčím tak nenápaditým jako je "Slunečná", když měl přitom předpoklady být stejně dobrý.
Obě jeho alba jsem očekával s napětím, ale, zdá se, byl jsem jediný. Stačí se porozhlédnout po bazarech a budete mít jasno. Petr zkrátka narazil na nezájem publika které není ochotné experimentovat v tomhle stylu, takže z podobnými pokusy patrně nadobro skoncoval a vrátil se zpět ke komerčnímu Shalomu. Nemám mu to za zlé. Prostě domácí hudební scéna není pro elektronickou hudbu úrodná půda.
Dušan Vozáry
Dušan Vozáry má za sebou vskutku bohatou minulost. Nejprve natočil s Oceánem dvě a půl alba - netřeba komentáře, protože mají stále své příznivce a množství fan stránek tady i onde, přestože se rozešli před 10 lety. Samotná účast v Oceánu mu zajistila nesmrtelnost.
1993 Déva
Po rozchodu natočil sólové album a poté spoluzaložil Lorien, se kterým vydal tuším dvě alba. Následně se spojil s Mejlou Hlavsou, aby společně pod jménem Fiction natočili další dvě alba a třetí, vydané pod jejich jmény. Pak se na nějakou dobu odmlčel, ale nepřestává tvořit; v poslední době se věnuje remixování pod přiléhavým pseudonymem Déva. Jeden z jeho remixů je obsažen na singlu N-Sonicu.
Nepochybuji, že všechno, na čem dělal, dokázal obohatit něčím ze sebe. Stejně je ale Dušan nejlepší v koncentrované formě na svém sólovém albu. Přiznám se, že nic z jeho ostatní tvorby kloudně neznám, ale jsem si téměř jist, že by mě to nenadchlo tak, jako právě "Déva".
Tři instrumentálky na albu jsou "Ahinsa", "Nostalgia" a "Déva"; spolu s instrumentálními pasážemi z ostatních skladeb zabírají určitě polovinu alba. Hudba je temnou kombinací rockových písní a elektronických rytmů a hluků. Nemá ani zdaleka nic společného s Depeche Mode; spíše bych podle některých zvuků a nálad přirovnával k Recoilovi nebo Dead Can Dance. Zpěv na albu není dominantní; většinou zpívá sám Vozáry, ale protože se nepouští do krkolomných výpadů, je docela dobrý.
Zvuková propracovanost je perfektní - Vozáry měl při nahrávání dost zkušeností z Oceánu. Prakticky není co vytknout, snad jen drobnost - hudba celkově zní příliš mnoho v basech; je to dáno jednak celkovou strukturou a použitými zvuky, jednak se s tím dalo pohnout při mixování. Pokud to byl záměr, dělá zvuk tajemnější, ale také méně průzračný.
Bohužel, pokud je mi známo, je to jediná deska, kterou Dušan natočil; problém ale není v popularitě. "Déva" je vlastně elektronický rock, takže má sama o sobě větší šance získat posluchače, a je i do určité míry kultovní, o čemž se lze přesvědčit třeba na Music Serveru. Dušan ale není příliš produktivní člověk a, jak se kdysi někde vyjádřil, nasbírání materiálu na další desku by trvalo řadu let. Stále doufám, že k tomu jednou dojde.
Yrena
1994 Worlds Of Music
"Worlds of music" je trochu moc meditační, líbí se mi jen některé skladby a pár opravdu působivých momentů, ale na domácí scéně je to skvost. Mimochodem u nás v antikvariátě ho mají za 30 korun.
T.sonic
T.sonic je nekomerční projekt dvou lidí. Co mě hlavně zaujalo je fakt, že nahrávají na kvalitní aparatuře - mají vlastní nahrávací studio. Pro vlastní nahrávky je to velké plus a zvlášť ty novější znějí prostě dokonale. Stylově dělají elektronickou hudbu od meditačních skladeb, přes nadupanější a la Jarre/Gruberski až po techno. I méně nápadité techno skladby jsou v jejich rukou alespoň zvukově zajímavé. Zážitek je sice stále ještě čerstvý, ale nepředpokládám, že bych na jejich hudbu výrazně změnil názor, takže budu chválit.
1999 Selection
DISKUZE
Diskuze obsahuje 12 příspěvků
Vložit příspěvek:
14. února 2020 |
Dab
Mama Bubo
Planeta Haj vyšla remasterovaná na labelu Endless Illusion v r. 2017, k poslechu a koupi tady: https://endless-illusion.bandcamp.com/album/mama-bubo-planeta-haj-2017-reissue-jup002
5. ledna 2019 |
DJ Zmyjovka
Vanessa, Here, Ecstasy of St.Theresa bych si dovolil taky připomenout do porevolučního soupisu pane kolego.
kocáb pavlíček
Jen bych doplnil, že výjimečným počinem na poli elektronické hudby je album dvojice Pavlíček - Kocáb vydané pod názvem Černé světlo. Bohužel natočili jen toto jedno.
N-Sonic
hudební přátelé, kdysi jsem vlastnil album od N-Sonic, ale tomu už řadu let, kdy jsem o to CD přišel. Není tu někdo, kdo by měl od nich ještě něco k poslechu? Rád bych se do toho po letech zase zaposlouchal. Díky všem za info.
11. srpna 2016 |
Tom
Nesouhlasím s tím, že tady zmiňuješ skupiny typu Olympic. To není opravdová elektronická hudba jako například Aphex Twin. Podle mě se tento styl česku nikdy pořádně neprojevil, což je veliká škoda. Já se to snažím změnit a založil jsem vlastní plně elektronický projekt pod názevm M4verick. Kdo chce, může se mrknout:
https://soundcloud.com/m4verick2
21. května 2014 |
InterstellarSequence
Interstellar Sequence
Tak jsem se díval, jaké jsou dnes k dispozici stránky o elektronické muzice v češtině, a tahle je stále nejlepší. Takže je zde skvělé místo pro odkaz na můj hudebně spřízněný projekt. Tak jako jsem udělal reklamu Tungstenu, tak je teď čas na to moje. Album se jmenuje Interstellar Sequence - Baikonur Fields a je volně ke stažení na Jamendu:
http://www.jamendo.com/album/132793
Zdeněk Liška
..jak může být v tomhle sloupci zapomenuto na Mistra Zdeňka Lišku? :-)
20. prosince 2011 |
Electronic Flash Unit
Electronic Flash Unit
Ahoj, děkuji Martinovi Mikuleckému za reklamu - snažil jsem se udělat album rozmanité, zvukově hodně bohaté, melodické a seděl jsem nad ním deset měsíců, doufám, že je to na něm trochu znát.
Poslechnout si ho můžete na Jamendo.com:
http://www.jamendo.com/en/album/103156
Stáhnout celé album můžete taky tady:
http://www.uloz.to/11562242/electronic-flash-unit-tungsten-2011-flac-zip (jako FLAC)
nebo
http://www.uloz.to/11561432/electronic-flash-unit-tungsten-2011-similar-to-jean-michel-jarre-royksopp-kraftwerk-zip (jako MP3)
Album je zdarma a není třeba se nikam registrovat.
Samozřejmě jsem zvědav na vaše reakce.
7. prosince 2011 |
Mikying
Electronic Flash Unit
Nedá mi to a musím trochu ohřát polívčičku mému kamarádovi. Jeho poslední kus prostě stojí za to a alespoň zvukově je to přesně to, co mi v české hudbě prostě chybí. K poslechu i stažení zde:
http://soundcloud.com/electronic-flash-unit/
31. prosince 2010 |
Ivan
Las Palmas
A co takhle 30letá kapela Las Palmas, která je rozhodně elektronická od samého počátku, i když občas byla i kytarová a akustická a hrála pod různými názvy. Od r.1992 pod názvem Las Palmas a od samého počátku hraje původní autorskou hudbu s texty Ivana Píši.
http://www.lecivydomek.cz/carodej/ivan-pisa-las-palmas-_hudba_
1. srpna 2010 |
Honza
Kde je Vanessa?
A CO NEKOMERČNÍ SCÉNA? X:-)
http://www.vanessa.cz/
http://www.payo.cz/?search=Vanessa&perpage=16&autor=
25. ledna 2010 |
Ivan
Robert Jíša
Možná bychom neměli zapomenout na skvělého skladatele a interpreta v jedné osobě Roberta Jíšu, který se jedinečně uvedl hned po revoluci v roce 1992 albem Hourglass. Jirkovi posílám vzoreček do schránky, aby sám posoudil, jestli si zasloží zde nějakou zmíňku.