hlavní-stránka › Články › album-promotion
Album promotion
Méně známá alba
Abych nebyl nařčen, že se zde věnuji jen profláknutým umělcům a elektronický underground nechávám bez povšimnutí, rozhodl jsem se zavést novou službu zaúčelem představení nových jmen. Čas od času se zde objeví nové album méně známého umělce, které si zde budete moci stáhnout. Z důvodu omezeného prostoru, bude tato možnost jen po omezenou dobu.
Michael Stearns
1984 Chronos
- Corridors of Time [7:09]
- Essence & the Ancients [7:21]
- Angels, Bells & Pastorale [8:20]
- Escalator [3:28]
- Voices [5:03]
- Urban Portraits [2:53]
- The Ride [4:50]
Průkopník amerického ambientu, filmový skladatel, zvukový designer a producent, narozen v roce 1948 v Arizoně. Ve svých raných albech s chutí používal modulární syntezátor Serge Tcherepnina vyvolávající třpytivý nádech a kosmickou atmosféru. Na konci 80. let jeho zvuk potemňuje a stává se bližší stylu Steva Roache, podobně naladěnému americkému kolegovi. Michaelova hudba umí být jak ambientně neosobní, bez nápadných pravidel protkaných zvuky přírody a lidských hlasů, tak i melodická se vzletnými tématy evokující rozlehlý vesmír a velkolepé scenérie.
Bravurně zprostředkovaná cesta prostorem a časem za pomocí obrazu a zvuku. Chronos je umělecky ztvárněný dokumentární snímek pro IMAX od Rona Frickeho odehrávající se stejně jako známější Baraka pouze v obraze a magické hudbě. U hudební stránky obou snímků stál právě Michael. Celý soundtrack se nese v poklidném, hloubavém duchu ambientu. Táhlá rozšafná linie převažující v první části alba graduje neokázalým, ale přesto velkolepě působícím temným vyvrcholením. Samostatné album bez své obrazové části trochu strádá, ale přesto přináší hudební uspokojení.
Faktografická data získaná ze: en.wikipedia.org/wiki/Michael_Stearns, www.michaelstearns.com
Franco Leprino
1977 Integrati ... Disintegrati
- Lato A (19:17)
- Lato B (21:26)
Franco Leprino je spojován s italskou avantgardou 70. let, tedy s dalšími jmény jako Franco Battiato, Pierrot Lunaire, Arturo Stalteri a Luciano Cilio. Je to skupina většinou mladých absolventů klasických hudebních oborů, kteří se nebojí použít nové formy na staré látky, nebo obráceně nové látky na staré formy. Zkrátka jsou stále v napojení na klasickou hudbu, ale pohrávají si s ní novým, neslýchaným způsobem.
"Integriti...Desintegriti" je Leprinovou nejzmiňovanější deskou. Album má sklon k minimalistickému pojetí, je intimní a uzavřené. Žádné velkolepé scenérie, frenetické výplody a úderné rytmy. Skladba zkrátka plyne svým tempem a pozvolna přechází přes všechny tváře lyrična, kde syntezátory hrají tu temnou, nevyzpytatelnou stránku a osamocená piana protkaná flétnou a kytarovými pasážemi tu světlou, poklidnou a srozumitelnou. Album vyžaduje soustředěný poslech a to ne jen jediný. Vnímavý posluchač však bude odměněn.
Použité nástroje: Acoustic Guitar [Classica], Twelve-String Guitar [12 Corde], Electric Guitar [Fender], Synthesizer [V.C.S.3SynthiA, Moog Satellite], Vibraphone, Jew's Harp [Scacciapensieri In Mib E In Lab], Bells [Campanellini], Cymbal [Piatti], Voice [Microphone, Mastichio], Effects [Echo Elettronico Binson Con
DISKUZE
Diskuze obsahuje 0 příspěvků
Vložit příspěvek:
