Velká škoda, že tento soundtrack disponuje pouze třemi Vangelisovými tracky, protože právě jeho hudba mi přesně evokuje tu správnou sakrální formu dokumentu, na který se patrně nikdy nepodívám. Nic proti Janssonovi, ale jeho část zní jako soundtrack k historickému televiznímu filmu.

Sanctus a In Aeternitatem jsou majestátní melodie, na první pohled jakoby vypadly ze soundtracku k filmu El Greco, šikovně si hrající s melodickými postupy a nástroji navozující duchovní atmosféru. Poslední skladba Humanum est je pomalá v mollové tónině se sborem a ta mi udělala asi největší radost...přesně vystihuje pocit, když člověk stojí za večerního světla ve velké katedrále...alespoň tak na mě působí :-) Mistr skládá stále s velkým citem.

Vítek (8)