hlavní-stránka/clanky/historie-elektronicke-hudby/
Historie elektronické hudby
text | telotone
Za dávných a dávných časů, kdy vaši dědové možná ještě běhali na houbách a jeden cílevědomí německý mládenec s knírkem se ve vězení připravoval na velký převrat, žil v jednom, mně neznámém, francouzském městě elektro-kutil a skladatel Edgard Varčse. Ten si se svým talentem postavil první jakýs takýs elektrický nástroj (říkat syntezátor by bylo předčasné) a začal na něm zkoušet co umí. Během dalších desetiletí se zdokonalil natolik, že zapůsobil na amerického avantgardistu Johna Cage a německého skladatele Karlheinze Stockhausena. Oba dva báječně rozšířili kompoziční strukturu a doufali ve větší zpopularizování elektronické hudby, ale EM se stále nedostávala do širšího povědomí. Teprve kolem začátku 70. let kdy sekvencéry a syntezátory začaly být přístupnější, dochází k většímu rozmachu této netradiční hudby. V roce 1968 vydává Wendy Carlos v té době revoluční Bachovo album, které bylo celé vytvořeno syntezátorem a získalo si značný posluchačský ohlas. Opět vyvstává na scénu Stockhausen s jeho učením a stává se tak inspirací pro příští německou scénu. Krautrockové skupiny jako Can a Neu! sjednocují syntezátory a záznamové manipulace do zuřivého experimentování. Avšak dvěma nejdůležitějšími skupinami se stává Kraftwerk a Tangerine Dream.. Kraftwerk průkopničí hlavně pojetím pop hudby vytvářené syntezátory a jejich robotický, mechanický, hypnotický styl si dobývá svět fanoušků a vytváří si čestné místo v historii hudby. Tangerine Dream mezitím pracují na odlišném ztvárnění EM pohrávajíce si s klasickým komponováním dávajíce spíše důraz na melodii a atmosféru. Pomáhají tak s vývojem nového žánru, známého jako space music. S ním si dále pohrává a rozvíjí Klaus Schulze. Brion Eno s jeho vynalézavostí a experimentováním s elektronikou v souvislosti s popem dává za vznik ambientu a stává se další důležitou osobností. Ambient a space music pomáhá při pozvednutí dalšího žánru new age, který zdůrazňuje poklidné a meditační kvality těchto vlivů a přidává větší melodičnost. Skladatelů a skupin kteří dále přispěli do banku historie elektronické hudby je spousta a jejich výčet by byl zdlouhavý. Uveďme jenom ty známější: Jean Michel Jarre, Vangelis, Kitaro, Ron Boots, Software a mnoho dalších, neméně kvalitních. V 80. letech se EM začala odklánět od svého záměru a stávala se více tanečnější. Začala se hrávat v klubech a získávat na popularitě. Dnes ji mnozí znají pod různými názvy jako techno, house, jungle a vůbec netuší, jak dlouhou měla historii, a že ještě existuje hudba, která je podobná té ze 70. let.
17/07/2002